NEURO

Jsou neurotici i mezi sportovci?

NNejde snad ani tak o to, zda jsou i mezi sportovci neurotici, protože lidé se slabší či silnější neurózou jsou velmi pravděpodobně zastoupeni všude. Naše dnešní zamyšlení je více o tom, jestli by snad sport nemohl neurotiky přitahovat jako určitá možnost „řešení“ jejich neuróz. Zatímco Freud nahlíží původ neurózy v raném dětství, takzvaná neopsychoanalýza už se přeci jen na možný původ neurózy dívá poněkud jinak, Karen Horneyová například posouvá těžiště příčin neurózy do doby dospělosti, když mimo jiné tvrdí : „Nepovažuji za správné zaměřovat pozornost na dětství s jakousi jednostrannou fascinací a pozdější reakce považovat v podstatě za pouhé opakování reakcí dřívějších.“

Neurózu jako téma jsme si nevybrali jen proto, že se nevyhýbá ani sportovcům, ale právě proto. Sport by měl být především radost, pocity sounáležitosti.. Jenže i do sportu, a teď máme na mysli ten ryze amatérský (protože v profesionálním se tak stalo už dávno), vstoupila nezdravá soupeřivost, rivalita a agresivita. Dáváme vám tedy k zamyšlení neurózu a neurotiky ve sportu (a samozřejmě nejen v něm), zda je sport přitahuje jako určité „řešení“, či se jedná o obecné zvyšování zastoupení neurotiků ve společnosti.

Paradox dnešní doby je ten, že ačkoli je společnost postavená na soupeřivosti a soutěži, jsme nuceni chovat se navenek přátelsky, s úsměvem, v práci i v osobních vztazích, a tak je to hostilita, agresivita, nepřátelské emoce vůči ostatním, které vytěsňujeme.

Vytěsněné  se ovšem hlásí o slovo, což se projevuje jako úzkost. O této úzkosti víme jen zpola, je neuvědomělá a silně ovlivňuje naše jednání a motivace. Úzkost znovu potlačujeme a bludný kruh neurotika se prohlubuje.

imagesZbavení se úzkosti, uklidnění, se stává hlavním motorem jednání, takže ztrácíme schopnost radovat se ze života. Neurotik trpí víc než ostatní lidé, ale není to tím, že by jeho život byl obtížnější: trpí úzkostí z imaginárních situací. Neurotik trpí tím, co není. Je natolik zaměstnán mechanismy, které mají vést ke zbavení se úzkosti (alkohol, závislé vztahy, touha po moci a majetku,) že nemá kdy, aby byl šťastný; nanejvýš pocítí blaženou úlevu, když se úzkosti na chvíli zbaví.
V dnešní době neurotik řeší svou úzkost několika možnými způsoby – jednostranně se fixuje na jednu z následujících oblastí života:

  • neurotická potřeba citové náklonnosti: používáme vztah a závislost na druhém jako prostředek ke zbavení se vlastní úzkosti; tato motivace převažuje nad láskou, ovšem neurotik se domnívá, že se jedná o silnou vášeň; mechanismus této vášně je však roztáčen chorobnou úzkostí z vlastní zodpovědnosti a neschopnosti být sám; tendence k nezávislosti a hostilita je potlačována, abychom toho druhého neztratili, tím se závislost, zvaná „láska“ prohlubuje
  • touha po moci: jako reakce na pocit vlastní bezmocnosti – projevuje se ve sklonu ovládat druhé
  • touha po prestiži: jako obrana proti pocitu ponížení – projevuje se ponižováním druhých
  • touha po majetku: jako opatření proti chudobě – projevuje se jako sklon omezovat druhé
  • neurotická soutěživost:
    • v dnešní „neurotické“ době považovaná vlastně za normální a do určité míry žádoucí
    • jenže normální člověk chce být dobrý, neurotik musí být ve všech oborech nejlepší; ambice se mohou rozlézat do mnoha oblastí, takže nakonec nemá dost vytrvalosti vyniknout v jednom směru
    • i při úspěchu může zůstat zklamaný, nedokáže se radovat, protože nebylo vyhověno jeho přehnaným nárokům na sebe samého; své úspěchy znevažuje
    • „nikdo kromě mě nesmí být krásný, schopný, úspěšný“ – porážka druhých je vlastně víc než jeho vítězství (projev hostility)
    • „jen jeden může uspět“ = „neuspěje nikdo kromě mě“
    • nadměrná ambicióznost může být projevem snahy překazit snahy svých rodičů
    • v neurotikovi doutná nekritická a kompulzivní touha ponižovat druhé lidi
  • odstoupení od soutěže:
    • navenek se ambicí vzdává, protože má příliš mnoho inhibicí (zábran), aby je realizoval
    • vnitřně však přetrvává velikášský (grandiózní) blud jako reakce na zraněné sebevědomí
    • absence úspěchu vede k závisti, kterou si může paranoidně projektovat na druhé (že oni závidí jemu)
    • má pocit, že ostatní jsou v sluneční záři, zatímco on (chudák) musí žít ve stínu
    • sklony k sebeznevažování

NM

Charakteristika neurotika:

  • nadměrná závislost na souhlasu a citovém přijetí druhých lidí
  • pocity méněcennosti a nedostačivosti
  • nadměrné požadavky na druhé spojené se stejně velkým nezájmem o druhé – ačkoliv navenek se chová ohleduplně a je dychtivý po moci; nejedná však se spontánní vřelostí, ale kompulzivně (=nutkavě)
  • hluboce zakořeněné přesvědčení, že nemůže být milován – které však vyplývá z toho, že neurotik sám není schopen někoho skutečně milovat, a tomuto faktu se brání tím, že zpochybňuje náklonnost druhých, odmítá ji – nebo se pyšně tváří „je mi to jedno“
  • neschopnost věřit žádným projeveným citům a nepřátelskost vůči všem ostatním
  • chtějí za každou cenu udělat dobrý dojem na všechny, být milováni všemi a vždy (nejen okruhem nejbližších, jak je tomu u normálních lidí) být milován za každou cenu, tato potřeba je nutkavá; jejím základem je pocit bezmocnosti a pocit, že je nikdo nemůže doopravdy milovat
  • chamtivost, neukojitelnost: projevuje se v jídle, nakupování, netrpělivosti; tato chamtivost je komplementární k potřebě citové náklonnosti; provází ji zvýšená míra úzkosti a hostility
  • neurotická žárlivost: je neúměrná a neodpovídá aktuálnímu nebezpečí; je to neustálý strach ze ztráty vlastnictví nějaké osoby nebo její lásky; „musíš milovat jen mě!“
  • potřeba být milován bezpodmínečně a bezvýhradně, bez kritiky, kterou neurotik nesnese; kritika je chápána jako odepření lásky
  • neurotik je hluboce přesvědčen, že nedokáže žít ze svých vlastních zdrojů, že všechno, co potřebuje, musí od někoho dostat, že veškerá odpovědnost za jeho život spočívá na druhých, a nikoli na něm
  • abnormální přecitlivělost k odmítnutí ze strany druhých
  • totéž se může projevovat jako plachost, inhibice, nadměrné zábrany ve vlastním projevu, protože se obávají odmítnutí
  • neurotik apeluje na soucit: „měl bys mě milovat, protože trpím a jsem bezmocný“; jeho utrpení je záminkou, proč by si měl dělat nadměrné nároky; apeluje na soucit, protože je přesvědčen, že není lásku schopen získat žádným jiným způsobem; do apelu je přimíchána hostilita, nevraživost, pokud není vyhověno, může se posléze mstít
  • neurotik apeluje na spravedlnost: „tolik jsem pro tebe udělal, co ty uděláš pro mě?“ „přivodil jsi mi utrpení, a tudíž mi musíš pomoci, postarat se o mě, podpořit mě“; k apelu se připojují vyjádřené, ale spíše nevyjádřené (nechce přece o druhého přijít!) výhružky: hrozba sebevraždou, že si něco udělá, atd.
  • neurotik trpí víc než ostatní lidé, trpí neustále, ale navenek to nemusí být pozorovatelné; ani on sám si toho nemusí být vědomNNE

Závěrem vám odpověď jak je to s vámi nedáme, dokonce ani jak je to s neurotiky ve sportu. Nebylo to ani našim úmyslem, chtěli jsme jen, aby jste se zamysleli. Především sami nad sebou. Jestli vás váš život, váš životní styl, neohrožuje. Jestli vás netlačí někam, kam nechcete. Sport pomáhá, dokáže toho hodně, stejně jako vy sami, ale není řešením problémů, které vznikají někde jinde. A ruku na srdce, nikdo z nás nechce být neurotikem, všichni chceme šťastný život beze strachů, který si budeme užívat plnými doušky.

Powered by themekiller.com anime4online.com animextoon.com apk4phone.com tengag.com moviekillers.com