PK_f2

Petra Krejčová – žena, ktorá dosiahla obdivuhodné víťazstvá

Petra Krejčová sa tento rok zapísala zlatými písmenami do histórie českého triatlonu. O kvalitách držiteľky traťového rekordu Moraviamana (9:38:51) síce nikto nepochyboval, ale predsa len Hawai je Hawai a málokto pri svojej premiére na týchto kultových pretekoch dokáže odovzdať zo seba kvalitu kvalít. Navyše, mamička dvoch chlapcov z Českých Budějovíc nemala za sebou práve ideálnu dlhodobú prípravu. V osudný deň, 28.6. 2014 Petra padá z bicykla na krajských pretekoch. Následky sú hrozivé. Lekári triatlonistke nedávajú veľké šance, že bude ešte niekedy chodiť, nieto ešte pretekať.

Petra však vzlietla z prachu ako Fénix a hneď v ďalšej sezóne sa vrátila. Paradoxne silnejšia ako kedykoľvek predtým. Výbornú formu ukázala hneď na Moraviamanovi. Za svojim minuloročným traťovým rekordom síce zaostala o 12 minút, ale v cieli pretekov sa neubránila slzám a jej najpamätnejším vyjadrením ostalo: „Je skvelé byť naspäť.“ Len málokto z nás si dokáže predstaviť, čo všetko toto lakonické vyjadrenie pre Petru a jej rodinu znamenalo. Nasledovala úspešná kvalifikácia na Hawaii vo švajčiarskom Zürichu, kde Petra vyhrala svoju vekovú kategóriu a celkovo medzi ženami skončila ôsma. Svoju neporaziteľnosť si priniesla aj na Hawai, kde pri premiére na tejto posvätnej triatlonovej pôde senzačne triumfovala v kategórii 35-39 ročných žien vo fantastickom čase 10:05:28. Pred ňou do cieľa dobehlo len 21 profi triatlonistiek a 3 pretekárky z iných vekových kategórií. Petra jednoducho ukázala celému svetu nezlomnú vôľu a nesmrteľného ducha.

Previous
Next
7
8
6
5
4
3
2
1

 

Peti, Tvoj životný príbeh bol už prebratý viacerých miestach, nedá nám však nespýtať sa – ako si zvládala prvé dni po hrôzostrašnom páde? Prognózy vôbec nevyzerali dobre. Dokázala si hneď od začiatku myslieť pozitívne alebo ani Tebe sa nevyhli chmúrne myšlienky a sebaľútosť?

Po pádě jsem spala na ARU a pak na JIPce, takže jsem to prospala (smiech). Několik dní si nepamatuji moc, ale pro mojí rodinu a blízké to muselo být strašně těžké, když nevěděl, jestli to přežiji a jestli budu ochrnutá. Dlouho jsem pak nevěděla, jestli se budu hýbat, často se mě sestřičky a lékaři ptali, jestli cítím nohy a ruce, sestřičky za mnou chodili několikrát denně a ptaly se, jestli cítím ruce atd.. pamatuji si, že to bylo strašné, hrozně jsem se bála, že ochrnu a nebudu se už nikdy hýbat.

Ako vidíš s odstupom času túto životnú etapu? Vyhrotené životné situácie dokážu človeka posunúť rôznym smerom. Vnímaš to teraz tak, že to bola dobrá skúsenosť alebo keby si ju mohla zo svojho života vymazať, tak by si to spravila?

Ano, určitě bych to vymazala. Bylo to strašné období, ležela jsem v bolestech na lůžku, nemohla jsem se hýbat. Nikdy na tu bolest nezapomenu, probrečela jsem dni i noci a bylo to nekonečné. Nevím jestli to byla dobrá zkušenost, byla to zkušenost, kterou nikomu nepřeji a doufám, že už nic takové nikdy nezažiji. Naučila jsem se bát na kole (smiech), takže jezdím opatrněji, neriskuji a bojím se..

Tvoja sezóna bola neuveriteľná, obzvlášť v kontexte udalostí, ktoré jej predchádzali. Hlavne triumf na hawaiských majstrovstvách sveta bol nečakaný – nováčikovia zvyknú chodiť na tento nevyspytateľný ostrov zbierať skúseností, nie víťaziť. Čomu pripisuješ svoj úspech?

Já nevím, prostě jsem měla strašně natrénováno a neměla jsem co ztratit. Věděla jsem, že jsem na tom dobře, měla jsem dobrou zimní přípravu, soustředění, super podmínky doma, v práci atd. Vše vyšlo jak mělo jeden den a mě se to povedlo. Pořád tomu nevěřím a jsem strašně šťastná, že jsem vyhrála. Byl to můj závod snů a jela jsem ho jako ve snu. Moc jsem chtěla zajet co nejlepší výsledek, přála jsem si být do desítky, medaile byla tajný sen, který jsem se bála říct nahlas a to, že vyhraji jsem vůbec nečekala. Hlavně jsem chtěla dokončit MS, protože ty klimatické podmínky jsou strašné peklo. Na maratonu jsem se pekla jako v peci a trošinku jsem si na prvním půlmaratonu myslela, že to snad ani nedám, ale po otočce, jsem věděla, že musím. Bolel mě hodně krk a šla jsem dost přes bolest.

Považuješ víťazstvo v Kone za najväčší diamant svojej športovej kariéry?

Ano určitě.

Za výsledné časy z Zürichu a z Hawaia by sa nemusela hanbiť ani profesionálna triatlonistka. Neuvažovala si v svetle týchto výsledkov skúsiť profi triatlon?

Ano, příští sezónu bych chtěla zkusit kategorii profi.

Na Hawaii si bývala so slovenskou pretekárkou, Kikou Néč-Lapinovou a jej rodinou. Hoci sa určite postarali o to, aby si sa necítila osamelá, ale predsa, nechýbala Ti rodina? Zvlášť, keď si dobehla a nemala tam tých najdrahších, ktorí by najviac dokázali oceniť Tvoj obrovský úspech..

Ano, bydlela a trénovala jsem s Tínkou a Lacem a Nikim. Bylo to super, bylo to moc fajn a děkuji, že mě adoptovali. Rodina mi chyběla, ale volali jsme si a psali jsme si každý den a zvládli jsme to. Tínce moc děkuji, že mi Konu ukázala a pomohla mi připravit se na závod.

Když jsem doběhla do cíle byla jsem naměkko a byla jsem dojatá, ale musela jsem hned na doping, kde jsem byla dlouho. Pak když jsem se dostala k mobilu a měla jsem tam asi milión zpráv, gratulací, tak jsem byla šťastná, že jsem to dokázala a udělala všem radost. Děkuji všem, co mi fandí! No a večer jsem šla na večeři a na pivo s klukama z Česka.

Pracuješ ako inštruktorka vo fitnes centre. V dnešnej dobe je kult tela hádam silnejší ako kedykoľvek predtým. Čo je z Tvojej skúseností najväčší problém ľudí, ktorí nemôžu dostať pod kontrolu svoju hmotnosť?

Určitě způsob života, málo pohybu, hodně jídla a špatného jídla. Lidi by se měli víc hýbat a to nemyslím jen cvičení, ale když to jen trošku jde, tak jít ven, na procházku, na kolo, zaběhat… Znám takové krásné motto: „Můžeš mít buď výsledek, nebo výmluvy. Nemůžeš mít obojí..“ to někdy říkám svým klientům.

Čo pre Teba znamená advent a Vianoce? Má pre Teba toto obdobie nejaký špeciálny význam? 

Jasně, Vánoce miluji. Užíváme si je s rodinou a už se na ně velmi těším. O Vánocích jezdíme na Šumavu na běžky. Starší syn Kubík (13 let) je už stejný blázen jako já a maká a trénuje co to dá. Je Mistr republiky a vítěz ČP ve slalomu na divoké vodě starších žáků. Takže si s ním už krásně zatrénuji. Mladší syn Matěj (4) zatím moc nelyžuje, ale je s ním sranda, je živý a jeden den s ním je asi těžší než ironman (smiech).

PK_w

Powered by themekiller.com anime4online.com animextoon.com apk4phone.com tengag.com moviekillers.com