SK_f3

Simona Křivánková – keď si víťazstvo a materstvo neodporujú

Na meno Simona Křivánková si domáci triatlonista pravdepodobne ešte stále trochu zvyká. Jedna z najlepších triatlonistiek na domácej „ironmanskej“ scéne, Simona Vykoukalová v roku 2014 povedala áno dlhoročnému triatlonovému partnerovi Josefovi Křivánkovi, na pretekársku scénu však nastúpila po ročnej pauze až túto sezónu. Slovo „až“ vlastne ale vôbec nie je na mieste. V novembri minulého roka sa totiž novopečená rodinka Křivánkovcov rozrástla a ak si trochu oprášime matematiku, zistíme, že Simona tento rok podávala úctyhodné výkony len niekoľko mesiacov po pôrode. Nielenže sa vrátila do svojej predchádzajúcej formy – aj napriek nabitému pretekovému programu si našla priestor na posunutie osobných rekordov. Za zmienku napríklad stojí absolútne prvenstvo v ženskej kategórii na obľúbených pretekoch Austria Triathlon Podersdorf (dlhý triatlon) v osobnom rekorde za 9:08:31. Alebo osobný rekord na polmaratóne a to dokonca v rámci stredného triatlonu s hodnotou 1:23:32 (Challenge Poznań). Jeden by z toho usudzoval, že Simonu práve narodenie dcérky Lucky vytiahlo vyššie smerom k svetovej špičke. Ale namiesto teoretizovania poďme zistiť ako to vidí ona sama.

Previous
Next
18
17
16
15
12
11
10
9
8
7
5
3
4
2
1
 

Simi, po ročnej pauze si sa vrátila do pretekového kolotoča a ten nástup bol vo veľkom štýle. Aké si si dávala ciele do sezóny 2015? 

Cíle jsem si žádné nedávala, abych nebyla zbytečně zklamaná. Celé těhotenství jsem sportovala, a tak jsem doufala, že mi nějaká fyzička zůstane a případný návrat bude o to jednodušší (veškeré sportování a sport po porodu jsem zveřejňovala v blogu na našich webových stránkách www.krivankovi.eu). Doufala jsem, že se k závodění brzo vrátím, v první sezóně ale spíše „jen“ ke sprint triatlonům.

Hned po porodu mě hodně podporoval Pepa, který mi mimo jiné koupil, jako motivaci k tréninku na trenažeru, powermeter. Motivací k návratu byli také moji sponzoři, kteří mě za rok zavodní pauzy neopustili a věřili, že budu zase závodit!

Takže návrat po tehotenstve bol bez komplikácií?

Po porodu jsem na váze nic nepřibrala, spíše naopak, a tak jsem již na konci šestinedělí začala pomalu sportovat. V únoru jsme byli i s Lucinkou na minisoustředění na běžkách a už zde bylo cítit, že fyzička roste. Závody jsme plánovali až v únoru. Během března jsme měli jasno, že pojedeme dva dlouhé triatlony a já jsem si vůbec nedokázala představit, že bych měla zvládnout půlku, natož dlouhý (smiech). Jakoby se v hlavě za ten rok vše vyresetovalo a hlava zapomněla, že už jsem několik ironmanů absolvovala.

Nakonec ale musím říct, že to byla sezóna jakou bych si ani ve snu nepředstavovala (smiech). Společně s Pepou jsme absolvovali tři dlouhé triatlony, čtyři půlky, několik sprint triatlonů a běžeckých závodů. A udělala jsem si několik osobních rekordů.

Tvoj víťazný čas z Podersdorfu (9:08:31) je priam neskutočný. Môžeme od Teba tento rok čakať osobák pod 9 hodín? Mám pocit, že po Lucii Reed-Zelenkovej by si bola ešte len druhou sub-9 Češkou. Na akú hodnotu by si chcela svoj IM osobák v budúcnosti dostať?

Závod v Podersdorfu byl vrcholem sezóny a navíc mi tam téměř vše vyšlo na 100%. S výsledkem jsem moc spokojená a samozřejmě je to další motivace, možná právě i k pokoření hranice 9 hodin.

Pretekáš v kategórii profi a tento rok máš za sebou niekoľko Challengov. Nepremýšľala si nad tým vyskúšať viac pretekov série Ironman a zabojovať o miestenku na Hawaii?

Kvalifikovat se na Havaj v profi kategorii je dost náročné, k tomu by bylo zapotřebí absolvovat asi hodně závodů mimo Evropu. Kvalifikovat se v age group je a bylo reálné již v letech 2012 a 2013, kdy jsme Ironmany jezdili (také v profi kategorii). Když jsem si tehdy porovnala časy se svojí age group, už několikrát bych slot mohla mít (stejně jako Pepa). Havaj je však finančně nákladná a náš rodinný rozpočet nám nedovolí tento závod absolvovat.

Prezraď, ako sa zmenil Tvoj život po narodení dcérky?

Dost zásadně, ostatně asi jako každému, komu se narodí dítě (smiech). Přestala jsem chodit do práce a celý den se řídí prckem. Lucinka je naštěstí hodná a od začátku mě vlastně i ona v trénování podporuje.

Tvoja športová výkonnosť aj napriek rodičovským povinnostiam neutrpela, práve naopak, forma Ti oproti výkonom roku 2013 poznateľne vzrástla. Čomu to pripisuješ?

Myslím si, že je to více faktorů – trénink šitý na míru a individuálním potřebám, nižší hmotnost, trénink s wattmetrem, psychická odolnost z tréninků na trenažerech a hlavně to, že mě triatlon stále moc baví a na všechny závody jezdíme společně s Pepou!

Možno by Tvoj nástup do triatlonu po pôrode, tréning v tehotenstve a aj to ako si sa s ostatnými delila o svoje poznatky mohol byť vnímaný ako nový trend. Na Slovensku sa deje niečo podobné v podaní Kiky Néč-Lapinovej a vyzerá to, že váš vzor nasledujú ďalšie a ďalšie mamičky. Vnímaš sama tento trend ako pozitívny signál toho, že si ženy začínajú uvedomovať, že deťmi nielenže nič nekončí, ale že dieťa nie je prekážkou?

Nevím zda by to mohl být nový trend, přece jen je těhotenství i následný návrat ke sportu dost individuální a není dobré se řídit někým jiným. Každý má tělo jinak natrénované a každý má i jiný průběh těhotenství. Měla jsem hlavně to štěstí, že celé těhotenství bylo bez komplikací a sport mi nijak nevadil. Ba naopak. Z počátku jsem si odtrénované „tréninky“ psala jen tak pro sebe, ale kolem mě bylo pár kamarádek, které to zajímalo a tak jsem tréninky nakonec zveřejnila. Protože měl tento blog úspěch, navázala jsem pak právě i „návratem po porodu“.

Také jsem si dříve myslela, že dětmi vše končí. Když jsem viděla právě Kiku, jak se rychle vrátila, dost mě to namotivovalo. I já jsem od ní její zkušenosti a zajímovasti k tomuto tématu poptávala. Fakt je ten, že čas na vlastní koníčky se v závislosti na věku a počtu dětí dost omezuje, ale rozhodně už teď věřím, že nic nekončí, ba naopak (smiech).

Vaša Lucka prednedávnom oslávila svoj prvý rôčik. Je síce ešte maličká, ale myslíš, že si uvedomuje, čo sa okolo nej deje, keď maminka aj tatinko spoločne bojujú na pretekoch? 

Nevím, zda si to uvědomuje, každopádně se ale zdá být na závodech spokojená, nejvíce se ji líbí, když od babičky dostane fandítko (tleskající ručičky) a může s ním dělat randál.

Na triatlonistku máš pomerne netradičné vzdelanie a zamestnanie – mohla by si ho priblížiť? Vo všeobecnosti ženy na materskej často vravia, že sa už do práce tešia, lebo doma im to už „ide na mozog“. Ako je to u Teba?

Pracuji v německé IT společnosti USU Software s.r.o. na pozici Second level support. V práci máme dobrý kolektiv a fakt je ten, že mně práce i kolegové trochu chybí a že mám občas pocit, že mi to doma opravdu „leze na mozek“. A na to je právě ideální si hlavu vyventilovat např. sportem. S Lucinkou mě to ale samozřejmě baví, a vzhledem k tomu, že je to jen na pár let, tak si tu „dovolenou“ člověk musí pořádně užít (smiech). 

Pre Lucku to budú už druhé Vianoce, tie prvé však ešte asi veľmi nevnímala. Plánujete, že tohtoročný advent a Vianoce budú nejak odlišné od predchádzajúcich rokov?

Vánoce budou stejné jako každý rok, tedy v kruhu rodinném. Letos to ale bude s Lucinkou mnohem zábavnější a veselejší.

DSC_0106

Powered by themekiller.com anime4online.com animextoon.com apk4phone.com tengag.com moviekillers.com