sleep

Zamyšlení: K čemu je vlastně dobrý spánek?

S jarem přichází období, kdy se příroda probouzí. Všechno raší, pučí, líhnou se a rodí mláďata, a na nás „pány tvorstva“ doléhá jarní únava. Začíná nová sezóna a nám se chce asi ze všeho nejvíc spát.

Přestože, přinejmenším u vývojově pokročilých živočichů je spánek nezbytný, dosud nebylo nalezeno jednoznačné vysvětlení jeho nepostradatelnosti. Kromě této neznámé klíčové funkce (případně funkcí) má spánek další, organizmu prospěšné, funkce. V současnosti existuje řada zjištění a domněnek vysvětlujících význam spánku, ale neví se, jestli některá z těchto možností je onou nezbytnou funkcí a pokud ano, která.

Už sinice mají střídající se období útlumu a aktivity. Savci a ptáci asi víceméně spí jako lidé (včetně střídání REM a non-REM fáze), u různých druhů plazů a obojživelníků je to nejspíš různě. K čemu je ale spánek dobrý?

Otázka stojí za drobné upřesnění. Dejme tomu, že v noci denní živočichové stejně nic moc dělat nedokážou (nevidí). Určitě se vyplatí dát odpočinout svalům. Zdá se však, že výhodnější by bylo se nehýbat, ale zůstat v bdělém stavu – dalo by se rychleji reagovat na ohrožení. Přitom mozek ve spánku dále spotřebovává energii, takže čistě z tohoto hlediska by zase bylo výhodnější bezvědomí.

Takže se zdá, že spánek není „vedlejší produkt“, vzhledem ke svým nevýhodám nějaký význam přece jen mít musí; přitom jde sotva o sny a kontakt s podvědomím, jak si třeba představovala psychoanalýza.

Moderní teorie o významu spánku jsou zhruba následující:

– Ve spánku (ať už jakékoliv fázi) se vytvářejí synapse mezi neurony, upevňuje paměť apod. Komu je zabráněno spát, začíná mít skutečně problémy s úlohami vyžadujícími paměť – ovšem takový nešťastník bude mít i celou řadu jiných problémů, pročež zde nejde o žádný důkaz.

– Nebo se ve spánku naopak mohou odstraňovat nepotřebné synapse (to by se dalo představit jako čištění operační paměti, prostě zapomínáme to, co je nepotřebné).

– Děti a mláďata spí déle než dospělí, je tedy spánek (či speciálně nějaká jeho fáze) zodpovědný za nějaký proces důležitější v mladším věku (vývoj mozku apod.)?

sleeping-baby

– Představa, že spánek odstraňuje v mozku škody způsobené oxidačním stresem, není moc přesvědčivá. Některé oblasti mozku sice ve spánku snižují aktivitu, ale jednodušší by bylo totální vypnutí. Právě REM fáze, kdy se zdají sny, znamená zátěž řady částí mozku zhruba stejně jako v bdělém stavu.

– Taktéž teorie, podle kterých je funkce spánku spíše „termodynamická“, ochladit mozek a tělo, nezní přesvědčivě – proč se v noci chladit?

– Hromadění odpadních produktů v mozku pravděpodobně vede ke snížení jeho funkce. Spánek pak v klidovém stavu umožňuje jeho čištění. V mechanismu může hrát roli hematoencefalická bariéra a glymfatický systém.

– Fyziologické funkce člověka nejsou narušeny ani po několika dnech spánkové deprivace, zato evidentní je snížení intelektového výkonu. Spánek je tedy potřebný pro fungování psychických funkcí (myšlení, rozhodování, paměť, ale např. i zrak) tím, že odstraňuje jejich únavu vyvolanou bdělým stavem.

– Je prokázán zásadní význam spánku pro učení a paměť, přesto ale spánek není pro učení naprosto nezbytný.

– Je i častá představa o tom, že spánek REM hraje významnou roli při zrání nervového systému. Z tohoto pohledu ale není jasné, proč se spánek REM uchovává i u dospělých jedinců.

– V průběhu spánku se zvyšuje úroveň anabolismu, a tím dochází k posílení růstových a ozdravných procesů tělesných systémů (např. imunitního nebo svalového), rovněž je podpořeno hojení ran.

– Představa o tom, že spánek konzervuje energii, byla podpořena několika studiemi, které prokázaly zvýšený příjem jídla v průběhu spánkové deprivace. Nicméně metabolizmus ve spánku je snížen oproti bdění pouze o 15 %, a tak ztráta energie po probdělé noci může být nahrazena jen malou trochou jídla. Domněnce, že spánek je cenný pro úsporu energie, by odpovídal sklon ke dlouhému spánku malých savců s vysokou spotřebou energie (nezbytné pro termoregulaci), ale s omezenými zdroji potravy. Proti ní svědčí skutečnost, že hibernující savci musí několikrát hibernaci přerušit, aby se mohli vyspat, což obnáší zahřátí na normální tělesnou teplotu a tedy ztrátu energie ve srovnání s nepřerušovanou hibernací.

Množství různých teorií napovídá, že spánek by mohl mít buď mnoho funkcí, nebo, že slouží jediné společné funkci, která dosud nebyla identifikována nebo všeobecně akceptována. Možná dosud neznámé buněčné funkci, která u mladých jedinců podporuje proces zrání, u malých živočichů regulaci teploty nebo u dospělého člověka vyšší duševní činnost.

A jaký že je závěr? Ono je to podobné jako s jídlem. Nedá se napsat obecná pravda, aby platila na všechny stejně. Tedy napsat se dá, ale to už by byla natolik obecná, že by se stala dost zbytečnou. Lidé prahnou po řešeních a návodech, pokud možno jednoduchých, srozumitelných a proveditelných s přiměřeným vynaložením úsilí (nejlépe co nejmenším). Takže stejně jako u jídla, tak i u spánku se řiďte především vlastními pocity.

Powered by themekiller.com anime4online.com animextoon.com apk4phone.com tengag.com moviekillers.com